Studánka B. - Trpísty 1 : 3 (1 : 1)
Odvážím se tvrdit, že dnešní zápas ukázal skutečnou vnitřní sílu našeho týmu! I přes to, že shodou různých okolností jsme odehráli cca 55 minut zápasu pouze v devíti, jsme dokázali na hřišti ve Studánce VYBOJOVAT 3 body! Ale nazvat hrací plochu ve Studánce hřištěm je hodně silně nadnesené. Ještě se tak nějak dalo přimhouřit oko nad tím, že na hrací ploše bylo opravdu velké množství kamenů velikosti minimálně vlašského ořechu, ale to, že na hrací ploše jsme ještě před zápasem našli asi 7 hřebíků velikosti 100 mm a 'slušné' množství keramických střepů, to bylo k nepochopení.
To, že hrací plocha byla, dle mého názoru, nevyhovující a zdraví nebezpečná, nebyl ten hlavní problém, který jsme před zápasem řešili. Tím hlavní problémem byl již zmiňovaný nedostatek našich hráčů. V devíti lidech nám nezbývalo nic jiného, než se pokusit do poločasu uhrát co nejlepší výsledek před tím, než se mohl dostavit na zápas Míra Dvořák a Viktor Petřík. Bohužel už ve druhé minutě se dostali domácí do vedení. Po přímém kopu se k dorážce dostal útočník domácích a svým důrazem, ale i s velkou dávkou štěstí se domácím podařilo skórovat. Domácí fanoušci nejspíš očekávali, že dvojitá početní výhoda a brzký vedoucí gól domácích promění zápas v jednoznačnou záležitost pro tým Studánky. Ale nestalo se tak. Naši hráči si mezi 15. a 25. minutou dokázali vytvořit tři velice slibné šance a jen s notnou dávkou štěstí se domácím podařilo udržet těsné vedení. Domácí hráči měli samozřejmě územní převahu, ale čím více se blížil poločas, tím více kupili domácí hráči chyby. Ve 44. minutě, po nádherné akci na čtyři doteky přes třičtvrtě hřiště, poslal Renda Táborek milimetrový pas do prostoru před bránou na Kubu Wintrleho a ten ideálně obstřelil domácího brankáře (1 : 1).
Prvních asi deset minut druhého poločasu jsme hráli ještě v devíti lidech. Pak naštěstí konečně přijel Míra s Viktorem a po jejich nástupu na hřiště se obraz hry totálně změnil. Domácí hráči najednou vůbec nevěděli co mají hrát. Až na jedinou šanci, kdy se do úniku dostal útočník domácích, se hra odehrávala převážně na polovině domácích. Bohužel náš tlak nebyl účinný. Šance jsme si sice vytvořili, ale asi přeci jen chyběli nějaké ty síly, které naši borci vydali v prvním poločase. Už to vypadalo, že utkání skončí remízou, ale v 85. minutě se svým důrazem a po pěkné přihrávce prosadil Viktor Petřík a naši sokolíci se dostali do vedení. Domácí se snažili srovnat skóre zápasu, ale jejich nákopy na naší polovinu spolehlivě sbírala naše obrana a dvě minuty před koncem zápasu překonal brankaře domácích opět Kuba Wintrle, který tímto gólem uzavřel konečný účet zápasu.
Chci poděkovat všem našim hráčům za jejich opravdu poctivý výkon. Hlavně první polovina zápasu byla velice fyzicky náročná. A to, že i o devíti hráčích se dá poločas odehrát 1 : 1 je úctyhodné.
Kubašta S.